Nové Pod Říšským Vysílačem Donau Zobrazit větší

Pod Říšským Vysílačem Donau

Nový produkt

580 ks

480,00 Kč

Více informací

Vážení čtenáři,

do rukou se Vám dostává volné pokračování knihy Pod pásy tanků, pod křídly letadel. Díky neustávající usilovné vůli pátrat po rozličných zdrojích informací o příbězích z 2. světové války na Prostějovsku se původní záměr napsat knihu na „pár“ stránek rozrostl do větších rozměrů. Pouhý zájem o  zničenou bojovou techniku na dobových fotografiích přešel i  v  zájem o  osudy zdejších obcí a  jednotlivých lidí. Obživla jména na pomnících, na povrch vzešly vzpomínky zapadlé pod více než sedmdesátiletou vrstvou prachu.

    Stěžejními tématy knihy jsou opět málo známé historické události z období krátkého života druhé republiky zakončeného jejím obsazením německými vojsky (1938–1939) a osvobození Prostějovska v posledních dnech války. Dále se kniha vrací k prvním náletům na prostějovské letiště z pohledu civilistů a nově i lehce nastiňuje odbojovou činnost. Část knihy se také věnuje základní výzbroji a vojenské technice na východní frontě. Historické události jsou dále podloženy dokumenty ze státních archivů a soukromých deníků očitých svědků událostí. Textová část je doplněna řadou barevných i  černobílých fotografií a  mapami pro dokreslení zde zmiňovaných událostí.

    Charakter knihy si zachová podobu blízkou první publikaci, neboť je založena zejména na vzpomínkách několika desítek pamětníků z prostějovského regionu, ale i mimo něj, a na údajích uvedených v bojových denících sovětských jednotek, které u  Prostějova bojovaly. Jedná se o žijící generaci pamětníků s datem narození 1921–1939, tedy lidí, kteří byli žáky, studenty, učni nebo lidmi, kteří se teprve zapojovali do pracovního procesu ve Třetí říši. Jejich vzpomínky však nelze podceňovat, neboť mají svůj specifický ráz, díky němuž jsou fakta v knize opět doplněna poutavými a někdy až emocionálně podbarvenými příběhy (ne) obyčejných lidí. Jedna z pamětnic vzpomínala, že když se stěhovala ně- kolik let po válce do Klenovic na Hané, byla velmi udivena stavem obce uprostřed Hané. Místo toho, aby zde našla vzkvétající obec, připadalo jí, že toto místo není schopno se probudit z válečného běsnění. Nebyla to však jediná obec, která utrpěla takovéto škody. Nelze nevzpomenout na výjevy z  povídání a  z  fotografií například v  obcích Klopotovice, Ivaň, Čelčice, Skalka, Hradčany, Kobeřice, Dobromilice, Drysice, Želeč, Brodek u  Prostějova a  z  obcí zabraných pro účely rozšíření vojenské střelnice na Vyškovsku a Drahansku.

    S  pokračováním započatého díla jsem neváhal ani na okamžik. Jedním z důvodů bylo zveřejnit tyto poznatky co nejdříve, neboť to bylo přáním některých pamětníků, aby byl jejich odkaz zprávou a poučením pro lidstvo do budoucnosti. Dalším důvodem byl vysoký věk těchto lidí. Čas v tomto případě není na naší straně. Unikátní příběhy, o kterých nám ještě nyní mohou lidé v  našem okolí povídat, jsou postupně odvívány jako zrnka písku.

    Teprve mnohahodinovými rozhovory, dopisováním a  procházkami s  pamětníky po bývalém bojišti jsem postupně docenil vysokou výpovědní hodnotu jejich vyprávění. Počet hlasů zaznamenaných na diktafonu nebo na kameře přesáhl číslo 200. V době, kdy jsem dopisoval poslední řádky první knihy, opustili tento svět již tři pamětníci z této publikace. Další pamětnici, moji tetu, jsem již nestihl vyzpovídat, protože jsem myslel, že tu ještě bude dlouho, a jen jsem jí s úsměvem řekl, když jsem ji viděl nevědomky naposledy, že za ní určitě brzy přijedu. Připomínám ji zde hlavně proto, že mi věnovala v  mých dvaceti letech originál knihy Prostějovsko za války. Tato kniha je považována za prů- kopnici poznání válečných událostí na Prostějovsku. Dodnes se o ní stačí zejména starším lidem zmínit, většinou ji znají, anebo ji dokonce mají ve své knihovně. Vyšla tři roky po válce, tedy v době, kdy vzpomínky na tak hroznou dobu byly ještě hodně živé.

    Autoři si vytyčili za cíl poskytnout veřejnosti hodnověrné informace o tehdejší temné historii naší země a vyplnit bílá místa nejenom na mapě prostějovského regionu v době okupace a osvobození.

    Při cestách za pamětníky se mi neustále v  zorném poli objevoval kopec se současným vysílačem Dobrochov. Za války v těch místech stál původní vysílač, kterému Němci říkali Reichssender Donau a  ten se stal mnohokrát úvodní vzpomínkou pamětníků, neboť jeho likvidace německými vojsky dne 30. dubna 1945 se stala symbolem začátku konce války na Hané.

    Nuže, pojďte se mnou sestoupit z vrcholku Přediny a zabořte se do osudů lidí z obcí pod tímto vysílačem. Za kolektiv autorů Vám přeji příjemnou četbu.

V Prostějově, dne 7. února 2017

MVDr. Zdeněk Bezrouk

historik KVH-Dukla z.s.

Ke stažení